Ať už stavíte nový dům, nebo se chystáte na rekonstrukci vašeho současného domova, k největším rozhodnutím patří výběr oken. V rámci výběru oken se pak mezi hojně diskutovaná témata řadí to, kolik komor by okna měla mít. Co to vlastně ty komory jsou, co ovlivňují a existuje nějaký ideální počet? Nejen na to se podíváme v následujících odstavcích, zmíníme i další důležité části oken, od kterých se odvíjí jejich tepelněizolační vlastnosti a na které se tak při výběru oken vyplatí zaměřit.
Co jsou komory u oken
Profil okna je přepážkami rozdělen do více samostatných sekcí a právě ty se nazývají komory. Zjednodušeně lze říci, že se zvyšujícím se počtem komor se zlepšují tepelněizolační vlastnosti oken, ale záleží na konkrétním provedení konstrukce a také od určitého počtu komor už není jeho zvyšování efektivní.
Není tomu zase tak dávno, kdy byla standardem okna se třemi a čtyřmi komorami a ty nejlepší modely měly komor pět. V současnosti je základem pět komor a nejoblíbenějšími jsou šestikomorová okna, která vzhledem k dobrému poměru cena/výkon volí velká část zákazníků. Setkat se ovšem můžete s okny s ještě větším počtem komor, vrcholem jsou okna s 8 komorami. Obecně platí, že volba počtu komor závisí především na vašich finančních možnostech – čím více komor je v profilu oken, tím dražší okna jsou.
Co dalšího ovlivňuje tepelněizolační vlastnosti oken
Tepelněizolační vlastnosti oken ovlivňuje nejen počet komor a rozhodně tak není dobré vybírat okna pouze na základě tohoto parametru. Dalšími faktory ovlivňujícími tepelněizolační vlastnosti oken jsou stavební hloubka okenního rámu, typ těsnění, zasklení a materiál distančního rámečku.
Stavební hloubka
Stavební hloubka okenního profilu je velmi důležitá, protože aby komory fungovaly tak, jak mají, musí být dostatečně velké, čemuž samozřejmě musí odpovídat i celková velikost okenního profilu. Rozdíl v tepelněizolačních vlastnostech u oken s pěti, šesti, sedmi nebo osmi komorami nemusí být ani příliš znatelný, pokud by komory byly příliš úzké.
Základní modely plastových oken dnes mají pět komor při stavební hloubce 70 milimetrů. Oblíbenou volbou jsou moderní plastová okna se šesti komorami, která mají stavební hloubku minimálně 80 milimetrů.
Těsnění oken
Pozornost si zaslouží rovněž těsnění oken, jelikož nejvíce tepla se ztrácí funkční spárou, tedy místem styku okenního rámu s okenním křídlem.
Existují dva způsoby řešení utěsnění spáry mezi rámem a křídlem okna – dorazové a středové. U dvojitého dorazového těsnění se jeho vnější (venkovní) část nachází na rámu okna a jeho vnitřní (interiérová) část na okenním křídle. Studený vzduch se u tohoto těsnění dostává dovnitř přes odtokové kanálky pro odvod kondenzační vody a na okně poté kondenzuje voda.
U trojitého středového těsnění se využívá ještě třetího těsnění mezi nimi. Třetí těsnění rozděluje prostor mezi rámem a křídlem a vzniká tak chladná a teplá komora. To zabraňuje kondenzaci vody na vnitřní straně rámu a zlepšuje tepelněizolační vlastnosti okna. Středové těsnění navíc lépe brání prostupu srážkové vody.
Izolační dvojsklo, trojsklo i čtyřsklo
Výplně oken již dávno nejsou pouze jednovrstvé, základem jsou izolační dvojskla sestávající ze dvou tabulí plochého skla a žádnou vzácností nejsou ani izolační trojskla, naopak jsou velmi oblíbená. Setkat se dokonce můžete s izolačními čtyřskly. Konstrukce oken s trojsklem a čtyřsklem je v podstatě stejná jako u oken s dvojsklem, jen je třeba počtu skel přizpůsobit okenní rám. Větší počet skel pochopitelně zlepšuje izolační vlastnosti okna, nevýhodou je však vyšší hmotnost okenních křídel, což zvyšuje namáhání kování. Okna s čtyřsklem jsou z důvodu vysoké hmotnosti vhodná k prosklení menších okenních křídel.
Vzdálenost skel od sebe vymezují distanční profily, se kterými jsou skla spojena trvale plastickým tmelem zabraňujícím pronikání vlhkosti do prostoru mezi skly. Kombinací různé tloušťky stěn a šířek distančních rámečků se dosahuje rozdílných tepelných a hlukových izolačních vlastností oken. Prostor mezi skly se vyplňuje vzácnými plyny – nejčastěji argonem, ale někdy je nahrazen kryptonem nebo xenonem. Tyto plyny přispívají ke zlepšení tepelněizolačních vlastností oken díky tomu, že jejich tepelná vodivost je nižší než tepelná vodivost vzduchu. Prostory jsou pochopitelně hermetické (vzduchotěsně uzavřené), aby plyn neunikal a nenahradil ho uvnitř vzduch včetně vzdušné vlhkosti.
Teplý meziskelní rámeček
Na materiálu distančního rámečku mezi izolačními skly závisí ochrana proti kondenzaci vlhkosti na krajích skel. Nejkvalitnější řešení distančního rámečku představuje teplý nekovový meziskelní rámeček, který nahrazuje dříve používaný hliníkový rámeček, jímž snadno prostupoval chlad a vytvářel tepelné mosty.
Podívejte se na naší nabídku oken ZDE
